Úniky osobních údajů a jejich zneužívání

S dobou elektronických informací, dostupných a získatelných různými způsoby, přišla ruku v ruce i možnost jejich dalšího šíření, kopírování, a následně dalšího používání. Internet je složen z elektronických informací, které jsou nabízeny s jediným primárním účelem – dejme lidem to, co chtějí, oni potom budou chodit na naše stránky. Nabízená podoba bývá často velmi různorodá, ať už je to zboží kamenného obchodu nabízeného elektronickou cestou, nebo články aktuálních novinek.

Aby obchodníci byli schopni oslovovat větší šíři zákazníků, musí na sebe upozornit. Takové upozornění ale musí být cílené, nejlépe na konkrétního člověka. A zde firmy přistoupily na různé strategie – Google a další firmy napojené na vyhledavače sledují, co vás na internetu zajímá, a podle toho vám dokáže zobrazovat reklamu cílenou na vaše zájmy a potřeby. Většina obchodníků ale takovou možnost nemá, nebo ji nedokáže či nechce využít nákupem reklamy přes služby těchto vyhledávačů. Jednou z jejich dalších možností je využít jiný elektronický prostředek, který je na internetu široce k dispozici – e-mail, telefon s datovým tarifem, call centrum…

Za únik osobních údajů můžeme považovat veškeré údaje, které o sobě na internetu více či méně vědomě a v dobré víře publikujete vy či kdokoliv o vás, a někdo další je následně dohledá a použije. Klasickým příkladem jsou registrační údaje do SKUTEČNĚ LIBOVOLNÉHO formuláře, který jste kdy na internetu vyplnili (registrace u internetového obchodníka, registrace nové e-mailové schránky, odpovědní formulář, e-mail nebo telefonní číslo vypsané v libovolné konverzaci např. na FaceBooku nebo internetovém fóru…). Berte jako fakt, že existují roboti procházející internetové stránky, kteří se snaží z volně dostupných textů a stránek právě tyto informace vytěžit – taková činnost „badatele“ nic nestojí, výsledek je zaručen a další použití je nasnadě.

Napsali jste tedy někam o sobě libovolné osobní údaje (za něž pro účel tohoto článku budeme považovat jméno, příjmení, adresu nebo její část, telefonní číslo, e-mail – viz často citovaný „Předpis č. 101/2000 Sb. – Zákon o ochraně osobních údajů“), a někdo je objevil. Buď je dále použije pro svojí vlastní marketingovou potřebu, nebo z nich postupně složí databázi podobných údajů pro účely dalšího prodeje. Opět si uvědomme, že obchodníci tyto údaje velmi oceňují, umožní jim kontaktovat přímo konkrétní osobu a nespoléhat na široce umístěnou, ale málo kontaktní reklamní kampaň. Začne vám následně na vaši e-mailovou adresu chodit nevyžádaná pošta s různými nabídkami, na telefon vám volají neznámá čísla…

Tato nemoc elektronického věku je téměř neporazitelná. E-mailové adresy, ze kterých vám přichází tyto nabídky, se dají generovat náhodně a podstatně rychleji, než vy dokážete nastavovat blokovací filtry, které tyto e-maily hází rovnou do koše. Call centra (firmy, které obvolávají přímým marketingem zákazníky podle svojí databáze kontaktů, jsou najímané třetími stranami, pro které nabízejí jejich produkty a služby) dostávají přidělované další a další rozsahy čísel, ze kterých vám volají… Pro naše potřeby se níže zaměříme na uniklá a dále zneužívaná telefonní čísla.

Některé evropské (USA nevyjímaje) legislativy se snaží přímý telemarketing, což chápejme jako nabídku služeb a zboží po telefonu, potírat pomocí nařízení a úprav vztažených k právům občanů na soukromí a nezneužívání osobních údajů. Tyto státy zavedly státní registry, kam je možné nahlásit telemarketingové firmy, které nerespektují tato vaše práva. Dále v některých zemích fungují registry (tzv. DNC – DoNotCall, kam můžete zadat své telefonní číslo, a pokud v tomto registru jste vedení, telemarketingové společnosti nesmí používat vaše telefonní číslo pod hrozbou nemalého finančního postihu. Máme právo odmítnout telefonáty marketingových nabídek i u nás, pokud si nepřejete přijímat reklamu všeho druhu (ať už letákovou, tak telefonní nebo e-mailovou). Bohužel, několik důvodů, proč všechny takovéto registry a regulace zatím nikde účinně nefungují:

  • Pokud jako marketingová firma vyhlásíte, že voláte jako nezisková organizace, máte výjimku (pravda už to až tak být nemusí…)
  • Hovory jsou monitorované (v drtivé většině případů). Pokud začnete hovor nějakou ne-marketingovou informací, a klient následně projeví zdánlivý zájem, může následovat beztrestně marketingová nabídka
  • Postihy jsou velmi málo vymáhané, u nás prozatím neexistuje účinná ruka, která by kontrolovala a zasahovala

Suma sumárum, jako call centrum máte ve většině evropských zemí celkem velký trh a jen malou možnost, že si na vás někdo došlápne. Občas se u nás objeví pokus o nějaký podobný registr, s dobrou vůlí tvůrců o kontaktování call center nebo mobilních operátorů či přímo marketingových firem, ale ruku na srdce, takové snahy jsou oproti snaze prodávat odsouzené k trpkým jepičím životům.

Jediný doposud funkční způsob je bojovat proti informacím opět zase informacemi, ať už je to osvěta jako v případě tohoto článku, nebo aktivní filtrování. Připomenu spamové filtry e-mailových aplikací, nebo aplikace pro mobilní telefony, které dokáží rozpoznat marketingová volání a blokovat takový příchozí hovor. Takové mobilní aplikace dnes nabízí celá řada i antivirových firem (můžeme je potom řadit mezi bezpečnostní aplikace, což je pro antivirové firmy velmi blízká a prošlapaná cesta). Rozdělme si tyto aplikace do dvou druhů:

  1. Aplikace, které nabízejí blokování čísel, ale zadávat blokovaná si musíte sami. Tyto aplikace patří k těm „hloupějším“. Nemají podkladové informace (chcete-li databázi) o tom, které číslo je a které není telemarketing. Většinou jsou to aplikace vyvinuté právě antivirovými firmami.
  2. Aplikace, které dokáží samy odhalit telemarketing a zablokovat hovor bez nastavování individuálních čísel – takto funguje například aplikace ze stránek http://www.muzutozvednout.cz/ – a to jen díky uživatelům, kteří na stránkách reportují marketingová čísla a předávají informace dalším uživatelům, spolupracují tím na šíření informací.
  3. Aplikace centrálních registrů : jste se svým mobilem nebo pevnou linkou připojeni na určitého operátora nebo bezpečnostní firmu, a ti filtrují veškeré vaše příchozí hovory na svém serveru oproti své databázi „škodlivých“ čísel – potom se ani nedozvíte, že vám telemarketér chtěl volat. Tyto služby bývají placené, u nás zatím taková služba neexistuje.

Kam nás tyhle údaje všechny vedou? K závěru, že nejlepší je bránit se aktivně. Nespoléhat na třetí strany, ale sami sdílet zkušenosti mezi sebou, používat aplikace, které vám usnadní život a dokáží vás aktivně bránit. Na počítač si také nainstalujete antivirový program, proč svůj chytrý mobilní telefon nechat nechráněný před zneužitím a nepoužít stejnou službu?

Rád bych také upozornil na článek s velmi podobnou tématikou, naprosto reálný:

Adresáře na prodej: kvetoucí byznys, kterému nahrávají sami Češi

http://finance.idnes.cz/prodej-e-mailovych-adres-08z-/podnikani.aspx?c=A140813_103813_podnikani_sov#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

Stránky registrů a státních služeb „telefonicky vyspělejších zemí“:

Britský OfCom registr:

http://consumers.ofcom.org.uk/

USA DNC registry:

https://www.ftccomplaintassistant.gov/

https://esupport.fcc.gov/
https://complaints.donotcall.gov
http://www.consumerfinance.gov/complaint/