Ochrana osobních údajů

1) Co to jsou „osobní údaje“

Základním právním předpisem, ze kterého ochrana osobních údajů vychází je Listina základních práv a svobod, především pak čl. 7 a 10. Na Listinu základních práv a svobod pak navazuje zákon č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů. Tento zákon podává bližší definici pojmů a dále pak detailní úpravu práv a povinností jednotlivých subjektů.

Osobním údajem je dle tohoto zákona jakákoliv informace, na základě které je možno přímo či nepřímo identifikovat určitou osobu, osobním údajem jsou tedy např. všechny identifikační údaje, jako je jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, údaje o adrese subjektu, telefonní čísla a jiné.

Zákon dále používá i termín citlivý údaj. Citlivým údajem je osobní údaj, který vypovídá o národnostním, rasovém etnickém původu, náboženských, politických přesvědčení. Citlivým údajem jsou také veškeré biometrické údaje, na základě kterých je možno identifikovat konkrétní subjekt.

2) Kdo je správce a zpracovatel osobních údajů a jaké má povinnosti

Správce osobních údajů je ten, kdo provádí zpracování osobních údajů a také za toto zpracování odpovídá. Správce může zpracovávat osobní údaje sám nebo pověřit jinou osobu. Takto pověřenou osobu pak zákon označuje za zpracovatele osobních údajů (dále je správcem myšlen i zpracovatel). Zpracováním osobních údajů je pak jakákoliv operace, kterou s informacemi systematicky provádí správce. Zejména se jím pak rozumí shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace.

Ke zpracování osobních údajů je vždy nutný souhlas daného subjektu údajů (s výjimkou zpracování pro vědecké a statistické účely). V souhlasu musí být jasně definováno, ke kterým osobním údajům je dáván souhlas a kterému správci je souhlas udělen. Dále musí být subjektu údajů znám účel, za kterým správce zpracovává osobní údaje a časový údaj, po který bude toto zpracování provádět. Nakládání s osobními údaji bez souhlasu subjektu údajů je tak jednáním v rozporu s právními předpisy.

3) Osobní údaje a obchodní sdělení (nabízení obchodu či služeb)

Správce osobních údajů může za účelem nabízení obchodu či služeb využít tyto osobní údaje – Jméno, Příjmení, Adresa. Tyto údaje však musí být získány z veřejného seznamu, nebo v souvislosti s činností správce. Je zde tedy předpokládán souhlas subjektu se zpracováním těchto osobních údajů, ale bez jeho souhlasu nelze k těmto osobním údajům přiřazovat další osobní údaje. Správce však nesmí tyto údaje dále zpracovávat, pokud dotyčný subjekt vysloví svůj písemný nesouhlas se zpracováním osobních údajů.

Správce je také oprávněn předat tyto osobní údaje získané z veřejných seznamů nebo z jeho vlastní činnosti jinému správci a to za současného splnění těchto podmínek – subjekt byl předem informován o této skutečnosti a nevyslovil s ní nesouhlas a tyto údaje budou použity pouze k nabízení obchodu a služeb. Tento jiný správce – tedy ten, kterému byly osobní údaje předány, je již nemůže předat další osobě. Pokud subjektvysloví písemný nesouhlas se zpracováním osobních údajů (viz výše) je správce povinen informovat všechny další správce, kterým údaje předal o této skutečnosti.

Subjekt je také oprávněn požadovat po správci informaci jaké osobní údaje o něm zpracovává. V tomto případě je správce povinen tuto informaci poskytnout, avšak je oprávněn požadovat po subjektu přiměřenou úhradu nákladů, které s tímto poskytnutím měl.

4) Další možnosti ochrany práv subjektů údajů

Pokud subjekt zjistí (nebo se domnívá), že správce provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu s ochrannou soukromého nebo osobního života nebo v rozporu se zákonem např. zpracovává údaje v rozporu s účelem, ke kterému mu byl dán souhlas, může buď (písemně) požadovat po správci vysvětlení nebo požadovat, aby správce odstranil závadný stav např. likvidace bez souhlasu získaných osobních údajů. V takovém případě má subjekt postižený neoprávněným nakládáním s jeho osobními údaji také možné podat stížnost na subjekt, který s jeho údaji neoprávněně nakládá, k Úřadu pro ochranu osobních údajů.

5) Stížnost či podnět Úřadu na ochranu osobních údajů

Pokud subjekt zjistí (nebo se domnívá), že správce provádí zpracování osobních údajů v rozporu se zákonem,může podat podnět nebo stížnost Úřadu pro ochranu osobních údajů.

V této stížnosti by měl vylíčit následující skutečnosti – označení správce, označení osobních údajů zpracovaných v rozporu se zákonem, doložení všech důkazů, které prokazují neoprávněné zpracování. Tuto stížnost je možné podat i anonymně.

Úřad může subjektu, který porušuje právní předpisy související s ochranou osobních údajů, udělit pokutu až do výše 10.000.000,- Kč.

Pro portál MuzuToZvednout.cz zpracovala

Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s.
pobočka Brno, Orlí 36, PSČ 602 00
tel.: 515 917 160
http://www.akpzl.cz